Centrum nemá 40 tisíc na správnou licenci?
Centrum před nedávnem spustilo zpravodajský server Digitálně.cz. Jedná se o trochu zvláští počin, Digitálně nemá - snad i záměrně - vyjasněný ohruh zájmu, najdete na něm takovou pěknou směsku od recenzí mobilů přes navigace až po novinky na webu. Ale proč ne, možná jde jen o chytré nalezení cílové skupiny, která nepotřebuje vědět o každém novém notebooku, ale občas si ráda přečte, co nejzajímavějšího se v digitálním světě děje.
Digitálně pro své diskusní fórum používá systém Community Server. Ten nabízí několik balíčků pro komerční nasazení, podle velikosti Digitálně by jejich licence pravděpodobně stála 2000 dolarů. Háček je v tom, že Digitálně místo toho používá osobní licenci za pouhých 99 dolarů. Ta je však určena pro "vytváření fanouškovských stránek, rodinných webů a ostatní nekomerční využití".
Libor Kříž z vydavatelství Extra Publishing, které Digitálně pro Centrum vytváří, mi již v dubnu na můj dotaz ohledně licence odpověděl:
V době, kdy jsme pracovali na přípravěDigitálně.czna developer webu, tedy neveřejně, pracovali jsme s verzí personal a teké Express... viz http://get.communityserver.org/Express.aspx
Verzi 2006 je možné provozovat zdarma i komerčně, nicméně naDigitálně.czběží již nová verze 2007. Opomněli jsme to. Je definitivně jasné, že musíme přepnout na placenou verzi, zařídil jsem to a ASAP přepneme.
Možná by to již stálo za to.
Mé nominace do Křišťálové lupy
Po loňském úspěchu se blíží další ročník Křišťálové lupy. Při vyplňování nominace jsem zjistil, že najít někoho do každé ze čtrnácti kategorií je skutečně nesmírně těžké. Nakonec jsem však až na "Firemní web" našel všude svého favorita, zde jsou mé tipy:
E-shop - eMall
Jednoduše proto, že prakticky pouze u něj občas nakupuji.
Webhoster - Stable
Přesunul jsem se na něj minulý rok z Českého hostingu a jsem zatím naprosto spokojen. Ušetřil jsem (Český hosting nás pro vysokou zátěž přeřadil na mnohonásobně dražší tarif než je ten jejich základní), mám o něco lepší parametry, výpadky minimální, komunikace bezproblémová. Stable za stále ještě slušnou cenu funguje velmi profesionálně.
Web veřejné správy - Cia.gov
Původně jsem nechtěl vůbec vyplnit, protože nevím o tom, že bych v posledním roce někdy spokojeně nějaký takový web využil. Obávám se, že stejně jako minulý rok to prostě někdo vyhraje a bude se moci spokojeně honosit tímto titulem. Pravidla Křišťálové lupy však nedefinují přesně, jaké stránky mohou být nominovány. A CIA World Factbook je pro mě asi nejužitečnějším webem, který nějaká státní instituce provozuje.
Freemail - Gmail
Na tomto poli se od loňského roku nic zásadního nezměnilo. Gmail je nadále nejlepším freemailem, protože je nejrychlejším nástrojem na zpracování pošty. Mimochodem v poslední době mu týdně neunikne většinou ani jeden spam, což je pro mě dost nepochopitelné a samozřejmě potěšující. Ale zkušenost se spamem bude asi mít každý trochu jinou.
Vyhledávač - Google
Nemám pro to žádný zvláštní důvod kromě toho, že jej používám. Vyhledávače dnes asi všechny umějí odpovědět docela dobře. Google má však výhodu, kterou nemůže žádný český portál zreplikovat - světový dosah. Většinu věcí, které hledám, nacházím mimo česky psaný web. Google Universal Search je navíc hlubokou inovací celého fulltextu a Google díky němu v použitelnosti opět o trošku předbíhá své konkurenty.
Obecné zpravodajství - Aktuálně
Zde má smysl volit pouze mezi dvěma kandidáty - Aktuálně a iDnes. iDnes se mi zdá lehce rychlejší a tématicky košatější, jako uživatele odmítajícího AdBlock mě však naprosto odrazuje záplava reklamy. Dva, tři flashe, často přes sebe, celý sloupec inzerce a ještě bublinky TakeIT - nechutné.
Specializované zpravodajství - Gadgets.cz
Gadgets.cz je vlastně první podobně profesionalizovaně vedený blog u nás. Divím se, že nemá větší úspěch, tématicky podobně zaměřené blogy patří v zahraničí k těm největším vůbec. Doba komerčních blogů se stálou redakcí však ještě jistě přijde, neúspěch Čertoděje je dán hlavně chybějícím zaujetím kohokoliv.
Zábava a bulvár - Webgames.cz
Flashové online hry jsou prokletím. Jsou na dosah jednoho kliknutí, jsou zadarmo a jsou jednoduché. A žerou hrozně času. Webgames.cz jsou jedním z mnoha nepříliš legálních agregátorů online her, které zrovna já používám, protože se mi zdají být dobré. Podobné weby lákají neuvěřitelné množství lidí, docela se divím, že se této sféře zatím úplně vyhýbají portály. Zoznam na Slovensku se nestydí.
Blog - Pinus
Jednoduchý důvod - z česky psaných blogů, které jsem si letos přidal do čtečky, je Pinus nejzajímavější.
Osobnost - Ivo Lukačovič
Koho jiného.
Projekt roku - eStránky
eStránky jsou mimořádně úspěšný a zajímavý projekt. Jejich idea (umožnit lidem vytvořit si web) je jednoduchá a překvapivě funkční, eStránky umějí přesně to, co lidé chtějí a přesně tak, jak chtějí. Nemají přitom snad ani v cizině srovnatelný ekvivalent, nebo jej aspoň neznám. Geocities, Google Page Creator, MySpace, Blogger, Wordpress... to vše je trochu jiné, než co dělají eStránky, je to buď příliš omezené nebo naopak komplikované pro nezkušeného uživatele. Věřím proto, že eStránky mohou mít pěkný úspěch i mimo naše hranice.
Anticena - TakeIT
Bublinky TakeIT se rozlezly po českém internetu jako rakovina. To je samo o sobě pro mě důvod, proč si tuto trofej zaslouží. Že je to navíc obecně naprosto absurdní projekt s jediným cílem - vytahat ze živnostníků peníze - to jen podtrhává, hlasujte pro TakeIT!
Komunitní projekt - Aragorn
Náš komunitní server určitě nevyhraje a ani si to pro svou omezenost nezaslouží. V této kategorii budou určitě nominováni Líbímseti a Lidé, vedle nich asi i Xchat nebo jiný velký projekt. Zbývá pár míst pro malé komunity typu Aragorna, nějakou nominaci asi ukořistí některé z diskusních fór. Z malých komunit není Aragorn až tak špatná volba, objektivně si myslím, že náš ajaxový chat patří k těm nejlepším, pochopitelně i vzhledem k nízké zátěži. A taky - proč to nezkusit. 
Nominujte i vy!
Jak otestovat mapy?
Spuštění nových betaverzí map Centra a Seznamu si na Lupě jistě zaslouží pozornost. Nějak se přihodilo, že o posledních inovacích českých map jsem psal já, jak o mapách Seznamu, tak Atlasu. Centrum si bezesporu zaslouží srovnatelnou pozornost, proto i další článek o mapách asi bude ode mě.
Betaverze Supermap však přišlo až jako poslední a rozplývat se nad javaskriptovým rozhraním je trochu málo, každý už si na něj zvykl a Centrum v tomto ohledu vypadá podobně jako Seznam i Atlas, ale také Google, Yahoo, Ask, Windows Live - spokojit se v další článku o mapách opět jen s popisem tlačítek a funkcí a se screenshoty je trochu málo.
Jak pěkně se dá s tou mapou posouvat a zoomovat, jestli nabízí letecké snímky a jak se mi líbí jejich podklady je rozhodně důležité. Já si třeba podle grafické podoby mapy vybírám, obsahu věřím všude, ale někde se v něm ztrácím, jak je to ošklivé. Jenže vedle toho existuje ještě jedna vlastnost map, která se na první pohled těžko ověřuje - přesnost.
Otázkou ovšem je, jak takový test přesnosti provést. Co vůbec zjišťovat, jak hodnotit a porovnávat. A proto bych vás chtěl požádat o radu, jak byste si takové kvalitní zhodnocení představovali.
Výhodou mapového vyhledávání je jednoznačnost. Hledáte-li, kde je Kladno, buď vám mapa odpoví správně, nebo ne - neexistuje nic mezi. To eliminuje většinu problémů, která je spojována s hodnocením webového vyhledávání, kde je třeba vzít v úvahu, co, jak a proč lidé hledají a jaký výsledek je pro ně uspokojením. Přesto přetrvává několik problémů - zejména velikost vzorku pro hodnocení a rozřešení odlišných odpovědí různých map.
Co lze testovat? Napadají mě tyto vlastnosti:
- Vyhledávání - zadám adresu (město, ulici) a čekám, jestli se mi na mapě ukáže.
- Přesnost podkladů - je skutečně ta ulici na mapě slepá? Je tam jednosměrka?
- Počet a přesnost objektů - kolik hospod v Jičíně mi mapa najde, co se o nich dozvím a skutečně existují?
- Aktuálnost leteckých snímků - jak jsou záběry staré a nevyskytují se na nich závažné chyby?
- Přesnost hybridních map - pasují všechny ulice a objekty zobrazované na ortomapě tam, kam mají?
- Navigace - najde mi mapa správnou trasu mezi dvěma body, bude to ta nejvýhodnější a sedí spočítaný čas?
Zapomněl jsem na něco?
Výběr a velikost vzorku je další otázkou. Subjektivita testu v tomto případě myslím nemusí být problematická, pokud mě samozřejmě někdo neobviní, že záměrně vybírám místa, která ta konkrétní mapa má špatně. Problémem je velikost - pokud bude počet dotazů velký, bude zpracování pracné, do článku se popis každého jednoho nevejde a místo toho by bylo třeba vymyslet nějaké známkování. Jenže jak pak objektivně udílet nějaké číselné hodnocení, jaký nedostatek je stupeň dolu a jaký dva? Malý vzorek je v tomto příjemnější, ale hrozí zase banalita takového testu - když si vyhledám 5 adres, nemohu z nich udělat žádný věrohodný závěr, které mapy jsou přesnější. Jak byste řešili toto?
Konečně je výsledky také třeba vyhodnotit. Pokud si budou mapy protiřečit, jak se dá poznat, která má pravdu? Mohu vybírat jen takové lokality, které dobře znám, což je ale vesměs pouze Praha a hodnocení tím může být ovlivněno (ostatně nevím o žádných chybách na mapách mého okolí). Že je přitom chyb v online mapách dost a dost ukazují různé příklady z blogů a diskusí. Možností by bylo vyhlásit anketu, kdo má ve svém okolí nějakou nesrovnalost a následně to porovnat. Byl by však takový postup férový?
Budu vděčný za jakýkoliv postřeh.
Pro zastánce ořezaných RSS
Zatímco na anglickém webu je již otázka plných/částečných RSS kanálů prakticky vyřešena ve prospěch plných, u nás proti nim stále existuje těžko pochopitelný odpor symbolizovaný argumentem: "Pro to to nebylo vytvořeno." Doporučuji si proto projít komentáře na blogu Freakonomics poté, co v souvislosti s přesunem pod hlavičku New York Times byly plné kanály nahrazeny omezenými. Zvláště za povšimnutí stojí několik čtenářů, kteří volají po návratu k původnímu stavu i za cenu vložení reklamy - ještě před rokem a půl, když jsem tu psal něco podobného, neměl jsem jediný souhlasný komentář. Klíčové je, jaké typy čteček se mezitím prosadily. Dominantním je Google Reader, který je pro čtení uvnitř čtečky skvěle uzpůsoben, dalším významným "čtečkám" typu NetVibes zase plnohodnotné kanály nijak nevadí, protože si stejně vezmou jen titulek. A pokud zvážíte, že lidé i překvapivě více klikají na články, které ve čtečce najdou celé, není již co řešit.
I´mInLikeWithYou.com, aneb vyhrajte svou lásku v aukci
Zmínka o I´m In Like With You mi zpočátku jen proletěla bez většího povšimnutí RSS čtečkou. Divné jméno, seznamka => zase zbytečný projekt, který nikdy nezíská uživatele. Že byl tento rychlý závěr mylný mě o něco později přesvědčil tvůrce I´m In Like With You v pořadu Jasona Calacanise. Jelikož však vstup do této služby je vázán výhradně na pozvánky a já byl příliš líný žebrat na diskusních fórech, dostal jsem se dovnitř až tento týden.
A můj dojem z celé služby se ještě zlepšil. I´m In Like With You je první internetová seznamka, kterou bych s důvěrou využil, chtěl-li bych se seznámit. Jednoduše věřím, že její princip je natolik chytrý, že to prostě bude fungovat. Jakkoliv můžete online seznamování nevěřit, jsem si jist, že I´m In Like With You vám může pomoci najít protějšek přiměřený vaší hodnotě na trhu.
I´m In Like With You oproti jiným seznamkám dělá jednu podstatnou věc - limituje počet inzerátů, na které můžete odpovědět, aukčním systémem. Do vypršení limitu o svou vyvolenou přihazujete a ona si pak vybere z pěti nejvýše postavených pouze jednoho, s kým je pak zkontaktována. Mimo tento postup neexistuje jiný způsob, jak někoho oslovit.
Do aukce sázíte body, které získáváte za vyplnění profilu, odpovězení otázek apod., nikdy se nekupují! Jejich efekt je jasný - když se můžete ucházet jen o někoho, pečlivě si jej vybere, zvážíte své možnosti a neobtěžujete nikoho, na koho prostě nemáte. Přesně tak, jak to funguje při seznamování klasickými cestami. Hezké holky tak nejsou obtěžovány tunou odpovědí, mohou online seznamku s důvěrou využít a všechny kvalitativní kategorie lidí jsou v zásadě adekvátně uspokojeny.
I´m In Like With You má jistě i své mouchy, profily se mi například zdají chudé na informace a problémem jistě budou i falešné profily, protože verifikace je jednoduše obtížně možná. Na to, že je však dílem velmi mladého studenta má nejen jednu zajímavou myšlenku, ale je také nádherně nadesignovaná, vše je neskutečně prosté, příjemné na ovládání, takové přirozené. Žádná 2.0 klišé, jednoduše jen skvělá služba perfektně řešící úkol, který si dala.
A jen na okraj - zajímalo by mě, kdy se u nás objeví někdo, komu se nápad I´m In Like With You podaří okopírovat pro české uživatele. Ovšem třeba na lokální Twitter asi čekáme nejdéle z celé Evropy, třeba v Polsku jich soupeří snad hned pět najednou. A myslím, že by vůbec nevadilo, kdybychom se jej nedočkali vůbec, pokud by místo toho vznikaly originální projekty. Jenže rozhlédněte se okolo sebe - je nějaká česká služba, které byste s klidem vypustili do světa? Pro mě to jsou pouze AllPeers, Darkelf a eStránky.
P.S.: Mám dvě pozvánky, které bych rád dal dvěma prvním prokazatelným slečnám, které si o ně řeknou. Zajímalo by mě, jestli se najde aspoň jediná.
Safari na Windows a iPhone jako tenký klient?
Apple dnes představil menší balík novinek. Nepřišla ani nová generace iMacu, ani se (po vzoru Klikni ) neodhodlal k doplnění své palety webových služeb .Mac o kancelářský balík Googlu, ale přesto na dvě věci stojí za to upozornit.
Safari
Prohlížeč Safari je na své domácí půdě OS X jasný král. Díky tomu je také třetí nejrozšířenější prohlížeč vůbec - snad až 5 procent, pravděpodobně na americkém trhu. U nás macy až tak populární nejsou, nicméně pokud mají 90 procent z uživatelů Applu, těch 5 procent to jednoduše vytvoří. Je zajímavé, že na této platformě zjevně nijak zvlášť neuspěl Firefox, ani jeho pojablečněná verze Camino (jaký je mezi nimi rozdíl jsem nikdy nepochopil, ovšem ani jsem to nepotřeboval :-)). O Opeře se ani netřeba zmiňovat.
A nyní se Safari dostalo na Windows. Huh, skutečně. Po iTunes a Quicktimu Apple doufá v úspěch převedení dalšího svého softwaru do prostředí cizího operačního systému. Safari by ve Woknech mělo fungovat i vypadat v podstatě snad identicky, tedy s designem OS X. Jeden háček - zkoušel jsem si Safari stáhnout a ani po reinstalaci a restartu se mi jej nepovedlo spustit. Problémy hlásí i další, takže pokud to Apple nazývá beta, pak to tentokrát asi plně splňuje obsah této nálepky.
Zůstává otázkou, proč se do toho Apple cpe. Trh prohlížečů pro Windows je myslím dosti saturovaný. Kraluje Explorer, jehož poslední verze už prostě není špatná, kdo chce alternativu, má zde Firefox, a kdo je úplně nenormální, žije s Operou. Safari oproti nim nemá prakticky žádnou výhodu, podobné rozhraní, podobné funkce, chybějící rozšíření, ale celkem tak nějak nastejno. Apple navíc není příliš internetová společnost, nemůže sledovat ani zájem tlačit uživatele Windows do svých webových služeb.
Jedinou údajnou výhodou Safari by tak měla být vyšší svižnost. Nemohl jsem vyzkoušet, ale v diskusích lidé píší, že kdepak. Možná jen porodní bolesti, ale Safari je prý dosti pomalé a pořád padá. Na druhou stranu je pravda, že právě rychlost by mě jednou mohla od Firefoxu odvést. Jedině ale pokud bych si s sebou mohl odnést alespoň rozšíření Google Reader Notifier, Linkification, Lištičku, Google Bookmarks Button, Greasemonkey.
Netuším, jak náročné je převést program z jedné platformy na druhou. Myslím si ovšem, že si Apple jednoduše pod dojmem úspěchu Safari na vlastní půdě prostě řekl, proč ne. Každé procento podílu prohlížeče je obrovsky cenné, prohlížeč je vstupní branou a může hrát velkou roli při směrování uživatelů na ta správná místa. Ostatně firmy jako Google štědře platí, tak proč to nezkusit a kdo ví, jak to dopadne?
Druhým argumentem může být, že aplikace Applu ve Windowsích jsou taková kukaččí vejce. Když člověk používá na hudbu iTunes s iPodem, bude telefonovat pomocí iPhone, v obýváku se mu objeví Apple TV a po internetu bude brouzdat se Safari... no ejhle, proč vlastně mít nějaké překlopené verze a nejít rovnou k originálu? Touto cestou mohou uživatelé přivyknout produktům Applu a nakonec si říci - dyť mě tu už vlastně nic nedrží. Většina uživatelů má stejně zájem jen o prohlížeč, kancelářské aplikace a mediální přehrávač. Že by tahle taktika mohla fungovat ukazují iPod - právě díky nim údajně raketově rostou prodeje Apple počítačů.
iPhone
Druhé oznámení se týká iPhonu. Děsně se na něj těším. Sice jej asi jen tak mít nebudu (ostatně bude lepší počkat si na další generace), ale snad alespoň na osahání by do českých Apple center časem mohly dorazit. iPhone může buď úplně vybouchnout, nebo změnit počítačový svět, myslím si to bez nadsázky. Na inovace v softwaru se soustředí kdekdo, ale hardwaru tomu nestačí. A nejde teď o nějaké parametry, ale o způsob používání těchto mašinek ve světě nových možností.
iPhone vybouchne, pokud to bude špatný stroj. Pokud se bude škrábat, pokud budu věčně umaštěný a nechutný, pokud to bude pomalý, po půl roce odporný křáp. Jen obtížně mohu uvěřit tomu, že iPhone půjde, tak jak je, používat propagovaným způsobem - chmátáním prsty. Nevím, prostě jsem ještě neviděl takovou věc, kterou by mohlo možno různě omačkávat a ona byla dál pěkné, čistá a čitelná.
Čím je iPhone revoluční je jednoduché - je to právě onen multitouch a obrovská obrazovka. Multitouch je přesně to rozhraní, které mobilní zařízení potřebují. Žádná tlačítka a joysticky, to je všechno hrozně protivné, neintuitivní a pomalé. Ne stylus ani nic podobného, co musí odněkud vyndat a držet v ruce. Rozhraní počítače s myší může konkurovat jedině něco tak přirozeného jako je multitouch. A časem možná nejen na mobilních zařízeních, ostatně podívejte se na některá úžasná videa v diskusi na Webtrhu. Multitouch digitální svět otevírá nové škále lidí - lidí, pro které je stále přirozenějším pohybem na něco šáhnout a otočit to, než jezdit krabičkou po stole a sledovat šipku na monitoru.
iPhone však bude uzavřen pro externí vývojáře. Myslím, že to je trochu logické, Apple prostě do svého jádra nechce nechat nikoho sahat. Ostatně většina lidí si jistě není schopna a ochotna cokoliv instalovat, vždyť i na normálních počítačích je to celkem problém. Jak tedy vyřešit nedostatek aplikací? iPhone bude svého druhu tenký klient.
Externí aplikace budou existovat, ale jedině webové. Budou mít ovšem rozsáhlý přístup k možnostem iPhonu, snad až po vytáčení čísla. iPhone tedy může být tou správnou mašinkou, která dodělá přechod z desktopu na web. Technologie (nebo lépe techniky?) jako AJAX budou iPhonem podporovány a vzhledem k boomu webových aplikací prakticky okamžitě uživatelé mají přístup k zajímavým produktům. A upřímně řečeno - řekl bych, že i k lepším, než jaké dnes pro mobily lze standardně najít. Takové Google Docs sice vedle Wordu nemají šanci, ale vedle mobilního Wordu?
Apple má zářivé období. Už za 18 dní se ukáže, jestli bude pokračovat.
Virální marketing na Facebooku - 900 tisíc uživatelů za šest dní
Představte si, že máte skvělý nápad, dobré organizační schopnosti a tým šikovných programátorů apod. Máte tedy vše potřebné na to, abyste vytvořili něco opravdu zajímavého, jedinečného, užitečného. Tak tedy máte nějaký pěkný start-up, když se na vás usměje štěstí, dokonce získáte nějakou tu rizikovou investici. Jenže s tím také skončíte. Nemáte uživatele a nemáte obchodní model, nikdy rozhodně nemáte oboje zároveň. V budoucnosti vás čeká jen dvojí osud - buď vás koupí někdo, kdo bude váš produkt schopen lépe využít (což se stalo Last.fm), nebo vás nikdo nebude chtít a namísto akvizice zvolí velké portály cestu vlastního vývoje. A nebo využijete Facebook.
Vezměme si jeden úplně konkrétní příklad. iLike je služba nabízející vše možné okolo hudby, trochu jako Last.fm, k tomu seznamy koncertů a bezplatných empétrojek a další funkce. Konkurence je v této oblasti veliká, iLike jistě vyvíjí jen pár lidí a až minulého týdne se zcela ztrácel v zástupu stovek malých internetových firem dychtících po úspěchu. Mezi nadšenci kraluje Last.fm, obecně online hudně dominuje MySpace. MySpace má bohatého majitele, má milióny uživatelů. iLike je malá služba, která v jedné specializované oblasti přináší něco nového. Takových služeb jsou na internetu tisíce - každá má nějakou malou oblast zvládnutou na jedničku, ale postrádá uživatele, kteří kvůli nějaké drobnosti přece nebudou používat tisíce služeb. Jen málokteré se proto povede uspět alespoň tak jako nyní Twittru, jejich funkce buď někdo okopíruje a integruje do něčeho většího, nebo je přímo koupí.
iLike patří mezi první projekty, které se rozhodly využít nové platformě Facebooku. Ta poněkud unikla pozornosti českých pisálků, vlastně jen na Lupě o tom vyšel nějaký článek. Rád bych se tomuto tématu věnoval někdy, až budu mít trochu více času, takže jen stručně. Facebook pootevřel své API na asi nejvyšší existující úroveň. Externí vývojáři mohou vytvářet aplikace fungující v rámci rozhraní Facebooku, ten je propaguje v řízeném katalogu aplikací. Nejde jen o nějaké vložené okénko s videem, uživatelé si dokonce mohou nahrazovat moduly vyvinuté Facebookem (skupiny, sdílení fotek apod.) cizími produkty. Facebook přitom nijak nelimituje reklamu - v rámci svého prostoru mohou externí dodavatelé umístit cokoliv, pokud se nebojí nezájmu uživatelů, klidně i velkou grafickou inzerci.
A iLike udělalo sázkou na Facebook opravdu šťastné rozhodnutí. Od spuštění této platformy si jej mezi své aplikace zařadilo přes 900 tisíc lidí, růst přitom roste snad stále ještě zrychlujícím se tempem. To klidně může být více, než kolik celkem lidí iLike používalo jinými cestami před otevřením Facebooku. A to podle mého názoru iLike není nic zas tak zvláštního. Nicméně ukazuje cestu. Facebook na sebe výrazně upozornil a dá se očekávat, že řada malých vývojářů se může začít specializovat na tvorbu aplikací integrovaných ve Facebooku, protože o úspěchu mezi jeho uživateli rozhoduje čistě jeho kvalita.
Jak se mohlo stát, že tolik lidí aktivní nalistovalo iLike v nějakém katalogu aplikací a odkliklo si jej? Část úspěchu bude dána pořadím v žebříčku - iLike je první, tak má okamžitou propagaci. Nicméně ještě důležitějším budou notifikace, které Facebook zavedl na podzim. Na stránce hned po přihlášení mají uživatelé seznam akcí, které jejich přátelé v poslední době provedli. Doplnili o sobě nějaký údaj, přidali fotku, nebo také právě aplikaci. Jejich používání se tak šíří virálně - když začnete používat iLike, dozvědí se o tom všichni vaši kamarádi. Těm stačí jen kliknout a jsou také ve hře. Pokud je váš produkt kvalitní, touto cestou se během pár týdnů může dostat ke všem uživatelům Facebooku a bude už jen na jejich hodnocení, jestli jej budou chtít. Na této otevřenosti vydělají navíc všichni. Uživatelé mají svobodu výběru nejlepší možnosti bez ohledu na jejího autora, Facebook získává zásadní konkurenční výhodu nejen proti MySpace a vývojáři se snadno a téměř okamžitě dostávají ke svým uživatelům.
Takový model je nadherný tím, jak je prostý. Domýšlet možné dopady na podobu internetu by vydalo na dlouhý článek, a také se k němu doufám dostanu. Tímto spotem bych rád jen upozornil, že okolo Facebooku se děje něco významného, něco, co stojí za to sledovat i z Česka.
Jason Calacanis spustil člověčí vyhledávač Mahalo
Můj oblíbený - a dosti svérázný - blogger, respektive spíše internetový podnikatel Jason Calacanis s velkým ohlasem spustil vyhledávač Mahalo. Spíše než kvůli kvalitě produktu to bude způsobeno faktory okolo - Mahalo získalo slušně velkou investici a samotný Calacanis je dosti známý a mediálně zručný. Pokud o něm slyšíte poprvé - prodal AOL společnost Weblogs Inc. - největší síť internetových blogů zahrnující třeba Engadget - za 25 miliónů. Jakkoliv se to z dnešního pohledu, kdy vzduchem létají až miliardové cifry, může jevit jako almužna. Dále jistou dobu působil v AOL, konkrétně na novém Netscapu - kopii Diggu využívající placené editory.
Mahalo je... "člověčí" vyhledávač jak bych přeložil anglický výraz, kterým se tento typ vyhledávačů označuje. Jednoduše to znamená, že výsledky vyhledávání nejsou dány chytrým algoritmem, ale prací placeného konkrétního fyzického člověka. To samozřejmě znamená, že zcela stranou musí zůstat celý dlouhý ocas, tedy že takto vytvořit lze jen omezený okruh témat. V tuto chvíli má Mahalo zpracováno 4000 dotazů, cílem je 25 tisíc. Vytváří je 40 lidí, jejich počet by měl dosáhnout až stovky.
Na myšlence manuálně upravovaného vyhledávání není nic moc objevného a ať o tom přemýšlím z jakékoliv stránky, nevidím žádným způsob, jak by něco takového mělo uspět - zvláště jako samostatný projekt bez podpory klasického algoritmového vyhledávání na dlouhý ocas. Mahalo sice pro dotazy, které nemá pokryty, nabídne výsledky z Googlu, ale samozřejně nikdo nepředpokládá, že by jej někdo používal namísto něj.
Představa Jasona Calacanise je, že na některé obecné dotazy budou lidé Mahalo preferovat pro jinými vyhledávači a jinak budou chodit třeba právě na Google. Tahle představa se mi nezdá. Předpokládá, že Mahalo nabídne něco o hodně lepšího než Googlu, ale i Wikipedie, předpokládá také, že uživatel bude schopen provést úvahu, kam by měl jít zrovna tohle hledat - což líný člověk s okamžitou myšlenkou není schopen.
Google jde cestou přechytralého algoritmu a podle mého názoru s tím musí vzhledem k objemu dat a mozků uspět. Alternativou je Wikipedie, která vzniká manuálně a právě na většinu znalostních věcí dokáže podat vyčerpávající odpověď. A kde je role Mahalo...? To opravdu těžko říci. Je "vyhledávání" je vlastně jen metoda, jak se dostat k tématickým článkům. Ty jsou takovým hybridem mezi rozcestníkem a koncovou obsahovou stránkou - najdete na nich řadu odkazů různě poshlukovaných, ale také sem tam nějaký přímý údaj, dokonce třeba i vložené video.
Svým způsobem je tak Mahalo trochu podobné novému Googlu, který také se také začíná chovat nejen jako rozcestník ale i jako cílová stránka. Jenže můj subjektivní dojem z Mahalo je otřesný. Rozložení obsahu se mi zdá být bez jakékoliv logiky, ony ostatně snad ani být nemohou. Pokud mám zpracovaná jen vybrané časté dotazy, musí to být něco obecného, jako "google", "iphone", ale v tom případě nemám žádnou informaci o tom, co přesně uživatel chce. Takže mu musím podstrčit od všeho kousek. Na jedné stranu chybí ucelenost Wikipedie na druhé straně přehlednost a zacílení Googlu. Ten na obecné dotazy také odpoví jen obecně, ale umožňuje lepším dotazem téma přesněji vymezit - a lidé dnes již většinou hledat umějí. Alespoň do té míry, že když je zajímá cena ipodu, napíší "cena ipodu", ne jen "ipod". A pokud snad nemají specifický zájem, je tu vždy Wikipedie a také Googlu, který na ni většinou odkáže hned z první pozice.
K čemu tedy Mahalo je a kdo jej bude používat nedokážu odhadnout, já tedy určitě ne. Vyhledávač to bude horší než Google, encyklopedie horší než Wikipedie. Jako malý tržní výklenek bych viděl zpracování hesel, která jsou pro Wikipedii příliš málo encyklopedická a lidé je přitom dost hledají. V takovém případě by člověk mohl prostřednictvím Googlu přejít na takovou stránku Mahalo, to by však muselo spoléhat čistě na SEO. Mám na mysli dotazy jako "paris hotels" a podobně, kde je jasné, co návštěvník chce. Wikipedie mu nepomůže a Google nabídne jen nějaký soubor odkazů seřazených v podstatě jen podle toho, kolik jejich majitel bych ochoten zaplatit za více či méně čistou "optimalizaci". Mahalo by tedy mohlo být užitečné spíše jako náhrada katalogu než vyhledávače, na některé věci jsou různé manuální seznamy skutečně lepší. Díru do světa s tím však podle mého názoru Jason Calacanis tentokrát neudělá.
Google Gears - online aplikace offline
Nové Google Gears je pluginem pro Internet Explorer a Firefox přinášející možnost používat internetové aplikace i offline. Ačkoliv byl údajně vyvinut ve spolupráci s Mozillou, Operou a Adobe, v Opeře tato funkce asi zatím nefunguje. Naopak Adobe ji plánuje implementovat do své platformy Apollo.
Jak to funguje?
Z pohledu uživatele si musíte pouze stáhnout dotyčný plugin, a pak u konkrétních internetových aplikací, které jej využívají, odfajkovat, že souhlasíte. Není tak samozřejmě možné používat jakoukoliv AJAX aplikaci, ta k tomu musí být uzpůsobena. V tuto chvíli si to můžete otestovat asi pouze na Google Readeru, další kusy z kancelářského balíku nejen Googlu budou jistě pokračovat. Nejedná se totiž o řešení určené pouze pro potřeby Googlu, ten jej naopak nabízí jako otevřený projekt umožňující podporovat offline režim libovolné aplikaci napsané v javascriptu.
V Google Readeru se objevil nový odkaz - "offline". Po přechodu do tohoto stavu je jistý objem dat uložen na váš disk, v tom případě konkrétně 2000 článku ve čtečce. Dále můžete aplikaci téměř libovolně používat a listovat texty, dokonce je díky lokálnímu uložený dat i o něco svižnější. Nějakým způsobem jsou pravděpodobně i ukládany informace o tom, co s Google Readerem děláte, aby údaje o přečtených textech mohly být po opětovném přihlášení sesynchronizovány s online verzí.
Web a desktop jedno jsou
Sledovat vývoj internetových aplikací je fascinující, před rokem by mě vůbec nenapadlo, jak daleko se posune a jak blízkou konkurencí desktopových programů začnou být. V současné době probíhá několik zajímavých iniciativ, které rozhodnou o podobě používání počítačů. Celá tématika je dosti technická a nikdo se jí v Česku systematicky nevěnuje - dokonce bych řekl, že najít srozumitelný zdroj s dobrými znalostmi je těžké i na anglickém internetu. Proto alespoň malý seznam toho, co se děje, jaké změny provázejí prorůstání webového a desktopového světa.
Programovací jazyk
Pro tvorbu desktopovách aplikací existuje jazyků celá řada, v této oblasti však se nijak neorientuji. Pro internetové aplikace je podstatné oddělení samotného chodu programu a jeho rozhraní. Na pozadí může běžet celkem cokoliv, podstatné je právě to, s čím přichází do styku uživatel. Výstup internetové aplikace by mohlo a snad i mělo být obyčejné HTML. Ostatně právě připravované HTML 5, o kterém zasvěceně bloguje Martin Hassman, má ambice dohnat překotný vývoj, který udělal z webu takovou džungli. Pro příklad - pro emaily existuje standardní formát odkazu mailto:, pro kalendáře, mapy atd. nic obdobného nefunguje, ačkoliv se to snaží změnit mikroformáty. Zobrazování obrázků je standardní součást každého prohlížeče, tag IMG se součástí specifikace a nic dalšího není potřeba. Pro přehrávání audia a videa opět nic takového není a je si nutno vypomáhat externími pluginy.
Také proto dnes internetové aplikace pracují nejčastěji s javascriptem a flashem, přičemž z různých důvodů většinou vyhrává javascript, ačkoliv flash se poslední dobou také pěkně chytá a v některých oblastech samozřejmě dominuje (hry, video). Výjimečně se lze setkat i s použitím Javy. Do tohoto obrázku by také měly zapadnout nové technologie - JavaFX Script a Microsoft Silverlight.
Offline a mimo prohlížeč
Srůstání internetových a desktopovách aplikací je obousměrné, do prohlížeče se dostávají schopnosti pracovat s diskem a offline, mimo prohlížeč unikají aplikace vyvinuté a pracující online. Google Gears je jednoduché rozšíření javascriptu, které umí jednu věc - umožňuje AJAX aplikacím ukládat data na disk uživatele. Dalším pojmem, se kterým se je možné setkat, je runtime. Moc tomu nerozumím, ale představuji si to jako rámcovou aplikaci umožňující chod nějakých programů na počítači. Potom by tuto roli plnil v zásadě každý prohlížeč, který umožňuje chod internetových aplikací, ty však nemají onu funkci provozu offline a mimo rozhraní prohlížeče.
Runtime Mozilly je XULRunner, ten umožňuje chod Firefoxu, ale je na něm postavena i celá řada dalších aplikací od Joostu až po Songbird. V současné době prý v komunitě Mozilly probíhá diskuse, jak daleko by v podpoře této platformy měla jít a do jaké míry by měl být vývoj zaměřen převážně na Firefox - ten by se mimochodem ve třetí verzi měl dočkat podpory offline používání online aplikací, jestli to bude nějak spojeno s Google Gears nevím. V současné chvíli však neexistuje samostatně stahovatelný XULRunner, což předpokládám znamená, že jej každý na něm postavený program má vždy znovu sbalený v sobě. Rád bych v této souvislosti odkázal na iniciativu Matthewa Gertnera z AllPeers - Mozpad.
Neslibněji - ale možná jen proto, že se mi jej myslím podařilo nejlépe pochopit - podle mého názoru vypadá Apollo od Adobe. Tato platforma by měla vývojářům internetových aplikací nabídnout v zásadě 3 věci. 1. překlopení aplikací napsaných jako normální klasické AJAX/flash stránky do desktopové verze, která by vzhledem k využívání lokálních zdrojů běžela rychleji a offline. 2. oproštění od rozhraní prohlížeče - proč by třeba tabulkový procesor měl běžet v rozhraní s adresním řádkem atd.? 3. přístup k lokálním datům.
Apollo je myslím přesně to, na co IT svět čeká. V blízké budoucnosti by se mohl online a offline, lokální a vzdálený, webový a desktopový svět jednoduše prolnout. Z uživatelského pohledu nebude rozdíl mezi webem a desktopem, oboje mu bude schopno nabídnout stejnou funkcionalitu, oboje bude schopno pracovat i bez připojení, oboje bude umět brát si data ze sítě nebo lokálního disku - otázkou bude jen účelnost umístění aplikace. Pravidelně používané programy náročné na rozhraní budou mimo prohlížeč, webové služby, které jsou spíše stránky než aplikace budou v něm. Tam, kde se dá očekávat "brouzdání", tam je vhodným nástrojem prohlížeč s univerzální schopností prohlížet webové stránky. Pro jednoúčelové aplikace je vhodnější umístění mimo něj, pro ně nemá prohlížeč žádnou přednost.
Omlouvám za případné věcné chyby. Byl bych jen rád, kdyby se konečně našel někdo dostatečně znalý, kdo by o všech těchto platformách byl schopen napsat netechnický, srozumitelný souhrnný přehled. Třeba takový blog na Lupě by byl ideální formou, jak tuto oblast sledovat a překládat pro technicky neznalé.
Vše z Blog Lupa.cz